TZ - Cizí jazyky v práci: problémem je absence druhého jazyka, žádaná je němčina i španělština

Češi si důležitost znalosti cizích jazyků uvědomují, dva cizí jazyky ale ovládá jen kolem 20 procent z nich, tři a více řečí umí jen kolem sedmi procent lidí. V největší oblibě mají Češi stále angličtinu, už na základních školách si ji jako první jazyk zvolí 99 procent žáků, většinu z nich pak provází celý studijní i profesní život. Velmi žádaná je mezi zaměstnavateli němčina, tu ale na profesionální úrovni ovládá jen kolem 15 procent Čechů, se zhruba 10procenty následuje francouzština. „Jazyková vybavenost často přebíjí i odborné znalosti. Firmy stále baží po zaměstnancích mluvících více jazyky. Nejčastěji požadovaným cizím jazykem je jednoznačně angličtina. Ta se stala běžnou součástí pracovního života v mnoha oblastech, zejména v IT, obchodě a mezinárodních korporacích. Velkou výzvou je v současnosti najít zaměstnance s dobrou znalostí němčiny. Poptávka po těchto odbornících navíc neustále roste, zejména v příhraničních oblastech a ve firmách s německými nebo rakouskými partnery. Zaměstnavatelé však kromě němčiny hledají také kandidáty se znalostí dalších jazyků, jako jsou francouzština, polština, holandština, italština, švédština či španělština,“ vyjmenovala Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Právě španělština by podle personalistů mohla být jedním z profesních jazyků budoucnosti. Na komunikativní úrovni ji ale ovládá jen hrstka Čechů. „Dříve byla na vzestupu poptávka po angličtině, dnes je tato znalost považována za samozřejmost. V posledních letech se pozornost obrací i k dalším jazykům, jejichž studium zatím nepatří v Česku k příliš častým. Poptávka roste po znalostech španělštiny, kterou ovládá přes 500 milionů lidí na světě, největší uplatnění má v oblasti cestovního ruchu nebo mezinárodního obchodu. Naopak ruština není tak prioritní jako dříve,“ popsala Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Ve znalostech cizích jazyků panují značné generační rozdíly. „Generace narozená před rokem 1980 se často potýká s největšími problémy v oblasti jazyků. Omezené možnosti studia a méně příležitostí k praxi vedly k tomu, že mnozí z nich mají v této oblasti mezery, které je mohou omezovat v profesním růstu. Naopak generace Y a Z jsou v jazykové vybavenosti skutečnými průkopníky. Od malička mají přístup k výuce cizích jazyků, jsou obklopeni globální kulturou, médii a internetem. Pro mezinárodní pracovní trh jsou generace Y a Z připraveny jako žádné před nimi. Jejich jazykové dovednosti jim umožňují  získat práci v globálních firmách.  Jsou to lidé, kteří nejen chápou rozdíly mezi kulturami, ale dokáží je i překlenout, a to je v dnešním globalizovaném světě obrovská výhoda,“ řekla Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

I když na tom podle průzkumů nejsou s jazykovou vybaveností Češi tak špatně, problémem je, že úroveň jejich znalostí není v průzkumech nijak ověřována. Skutečné znalosti se potom často ukáží až během pracovních pohovorů. Podle personalistů svou jazykovou vybavenost přeceňuje zhruba čtvrtina uchazečů. „Často se setkáváme s tím, že uchazeči v životopisech nadhodnocují své jazykové schopnosti. Na papíře to vypadá, že daný jazyk ovládají skvěle, ale když pak přijde na praktické použití, ukáže se, že jejich znalosti nejsou tak dobré, jak uváděli. Stává se, že i když uchazeči teoreticky jazyk zvládají, chybí jim praktická zkušenost. Narážíme i na rozdíl mezi běžným a odborným jazykem. Někteří uchazeči si vedou dobře v každodenní komunikaci, ale když přijde na odborné termíny, už to tak hladce nejde. Běžnou součástí pracovních pohovorů se tak stávají jazykové testy. Přestože kandidát může v životopise uvést pokročilou úroveň cizího jazyka, zaměstnavatelé často chtějí mít jistotu, že kandidát skutečně ovládá daný jazyk na požadované úrovni. Testování jazykových schopností poskytuje objektivní měřítko, které pomáhá ověřit, zda kandidát splňuje stanovené požadavky,“ uvedl Petr Hykel, majitel a ředitel headhunterské společnosti Theones.

Význam rozvoje znalostí v pracovním prostředí si Češi uvědomují. Podle mezinárodního šetření o vzdělávání dospělých Adult Education Survey 2022 se v Česku vzdělávalo 45procent lidí ve věku 18 až 69 let. Největší zájem je o kurzy, semináře nebo pracovní školení. Právě zaměstnání uvádí jako hlavní důvod dalšího vzdělávání největší počet dotázaných (34 procent). Dlouhodobě je podle personalistů v oblasti vzdělávání zaměstnanců největší zájem právě o jazykové kurzy. „Jazykové kurzy se staly velmi oblíbeným zaměstnaneckým benefitem. Firmy totiž nabízejí kurzy šité na míru konkrétním odbornostem a potřebám svého týmu. Ať už jde o technickou terminologii, obchodní vyjednávání, nebo zákaznickou komunikaci, zaměstnanci mají možnost rozvíjet své jazykové dovednosti přímo v kontextu své práce,“ uzavřela Olga Hyklová.