TZ | Jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru v souvislosti s nemocí z povolání nebo pracovním úrazem nově hradí pojišťovna

Novela zákoníku práce účinná od1. června 2025 přinesla významné změny v oblasti ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Jednou z nich je úprava výpovědních důvodů, kdy novela konsolidovala výpovědní důvody týkající se zdravotního stavu zaměstnance do jediného- § 52 písm. d), který obecně pokrývá situaci, kdy zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě pozbyl schopnost vykonávat dosavadní práci. Pod písm. e) stejného ustanovení nyní zákoník práce obsahuje specifický výpovědní důvod, kdy je se zaměstnancem pracovní poměr rozvazován z důvodu, že na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví dosáhl nejvyšší přípustné expozice.

Jednorázová náhrada 12násobku mzdy (§ 271ca ZP)

Pro případy, kdy ztráta způsobilosti k výkonu práce souvisí s pracovním úrazem nebo s nemocí z povolání, obsahuje nově zákoník práce ustanovení § 271ca, podle kterého v takovém případě zaměstnanci, kterému pracovní poměr skončil výpovědí nebo dohodou podle § 52 písm. d) zákoníku práce, tedy z důvodu dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti k výkonu práce, náleží jednorázová náhrada ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Tato částka sice svou výší odpovídá odstupnému, které bylo před novelou zákoníku práce v těchto případech vypláceno ze zdrojů zaměstnavatele (dle § 67 odst. 2 zákoníku práce ve znění před novelou), na rozdíl od něj je však kryta ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu nebo nemajetkovou újmu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Pokud bude v souvislosti se vznikem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání stanovena spoluvina zaměstnance, snižuje se poměrně o spoluvinu i jednorázová náhrada.

Zákonné odstupné (dle § 63 odst.3 zákoníku práce) hrazené z prostředků zaměstnavatele se tak uplatní již jen v případě relativně ojedinělého skončení pracovního poměru zaměstnance z důvodu dosažení jeho nejvyšší možné expozice na pracovišti (§ 52 písm. e) zákoníku práce).

Postup výplaty náhrady z pojištění

Ačkoli důvodová zpráva k novele předpokládá, že výplatu náhrady bude provádět zaměstnavatel a až následně mu bude vyplacená částka refundována pojišťovnou, v praxi pojišťovny umožňují pověřit je při nahlášení pojistné události k přímé výplatě - pojišťovna pak po skončení šetření nároku vyplatí náhradu přímo poškozenému zaměstnanci. Zaměstnavatelům nelze než doporučit, aby si přesný postup nahlášení pojistné události a následné výplaty náhrady zaměstnanci ověřili přímo u své pojišťovny.

V souvislosti s výše uvedeným je vhodné, aby se zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 271ca, odst. 2. zákoníku práce písemně dohodl se zaměstnancem na pozdější výplatě náhrady, než v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu. Pro úplnost je nutno zdůraznit, že jednorázovou náhradu lze u pojišťovny uplatnit nejdříve od data ukončení pracovního poměru po 1. 6. 2025.

Shrnutí a důsledky pro zaměstnavatele

Novela zákoníku práce odstranila riziko, kdy pro některé zaměstnavatele mohla být výplata náhrady, na kterou má zaměstnanec nárok při skončení pracovního poměru v souvislosti s nemocí z povolání nebo pracovním úrazem, až likvidační. Dle předchozí právní úpravy tato náhrada, kterou zákoník práce terminologicky označil jako odstupné, totiž nebyla kryta zákonným pojištěním zaměstnavatelů za škodu nebo nemajetkovou újmu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Novela tak výrazně, co se této problematiky týká, zlepšila postavení zaměstnavatelů.

Advokátní kancelář EPPINGER & KOLÁROVÁ LEGAL

www.eak.legal

Mgr.Aleš Eppinger

eppinger@eak.legal

+420 602 311 562

‍