Poslanecká sněmovna dne 12.09.2023 schválila novelu zákoníku práce, jejíž cílem je primárně implementovat do tuzemského právního řádu směrnice Evropské unie týkající se předvídatelnosti pracovních podmínek a sladění pracovního a rodinného života.
Poslanecká sněmovna dne 12.09.2023 schválila novelu zákoníku práce, jejíž cílem je primárně implementovat do tuzemského právního řádu směrnice Evropské unie týkající se předvídatelnosti pracovních podmínek a sladění pracovního a rodinného života. Novela nyní čeká na podpis prezidentem republiky a její schválení bude mít významný dopad na pracovní trh v České republice.
Mezi nejdůležitější body novely patří mimo jiné:
Změny pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Zaměstnavatelé budou povinni rozvrhovat pracovní dobu zaměstnanců pracujících na základě dohod alespoň 14 dní dopředu, nedohodnou-li se se zaměstnancem jinak.
Zaměstnanci pracující na základě dohod budou mít nově nárok na dovolenou, příplatky za práci přesčas, práci v noci nebo o víkendech a také náhrady za překážky v práci.
Zakotvuje se právo „dohodáře“ po 180 dnech trvání smluvního vztahu založeného dohodou požádat o klasický pracovní poměr a povinnost zaměstnavatele na tuto žádost ve stanovené lhůtě písemně reagovat. Takováto žádost nemůže být důvodem k rozvázání pracovního poměru.
Digitalizace HR
Možnost zaměstnavatele a zaměstnance uzavírat některá dvoustranná právní jednání (typicky pracovní smlouvy, dohody) elektronicky. Elektronicky uzavřené smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí být zaslány zaměstnanci na vlastní elektronickou adresu (popř. do datové schránky).
Zaměstnanec má právo od takto uzavřené smlouvy za určitých podmínek ve lhůtě 7 dnů od jejího doručení na zaměstnancovu elektronickou adresu odstoupit.
Informační povinnost zaměstnavatele
Novela rozšiřuje rozsah informací, které musí zaměstnavatel sdělit svým zaměstnancům a zkracuje lhůtu pro splnění informační povinnosti.
Informační povinnost se uplatní i v případě zaměstnanců pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Úprava práce z domova – home office
Zakotvuje se právo určitých skupin zaměstnanců o home office požádat (těhotná zaměstnankyně či zaměstnanci pečující o dítě mladší 9 let či o osobu na jejich péči závislou) a povinnost zaměstnavatele ve stanovené lhůtě písemně odůvodnit, proč takové žádosti případně nevyhoví.
Stanovuje se povinnost uzavřít písemnou dohodu o práci z domova.
Zaměstnancům pracujícím z domova bude náležet nárok na náhradu nákladů – buď na základě prokázaných nákladů, nebo paušálně (výši paušálu má stanovit vyhláška). Zaměstnanec se zaměstnavatelem se také mohou dohodnout, že při práci z domova žádná náhrada vynaložených nákladů poskytnuta nebude, případně bude poskytnuta jen částečně.
Přesčasy
V oblasti zdravotnictví bude nově možné, aby zaměstnanec vykonával až 8 přesčasových hodin týdně navíc.
Novela rovněž mění terminologii a rozsah minimálního týdenního odpočinku z 35 hodin na 24 hodin; pro mladistvé toto neplatí.
Vzhledem k nastavení účinnosti novely nelze vyloučit, že se tak stane už k 01.10.2023, vyjma ustanovení týkajících se nároku na dovolenou osob zaměstnaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ustanovení dotýkající se těchto práv nabydou účinnosti k 01.01.2024.
Zdroj: Z/C/H Legal v.o.s, advokátní kancelář Národní 973/41, 10 00 Praha 1